Rychlý blues o hovně
RYCHLÝ BLUES O HOVNĚ
A tys mi to říkal,
říkal mi to hned:
„VŠECHNO, CO JE SVĚTLE HNĚDÝ
NEMUSÍ BÝT MED“
Já se tomu smála
říkala: “No fuj,
hned mě, ty můj realisto,
pěkně pomiluj.“
A pak mi to došlo…
Už se nechci smát…
Hovna s medem
nedovedem
od sebe rozpoznat…
Ochladly nám city
ze žáru je led…
Hovna nejsou důležitý.
A došel nám med.
A tak tu teď zpívám,
to strašně rychlý blues.
O tom, jak se ničí smysly:
Zrak, čich sluch i vkus.
Proto nezkoumejte hnědě
až příliš podrobně…
LÁSKA maže huby medem,
ŽIVOT je o hovně.