Jarní touha
Jarní touha
MOJE TOUHA
Je malá kapka dešťová...
Která svým vlhkým vzlykem rozrazila mraky.
HŘÍŠNÁ SMLOUVA
Netušils´, že jsem taková?
A už v tom dešti citů se mnou lítáš taky.
(taky, taky, taky)
MOJE VÍRA
Je zbrklá jiskra z plamene...
A doutnák k tvému srdci byl tak drze krátký.
V PĚSTÍCH SVÍRÁŠ
Své prsty něhou spálené.
A z mého klína nenalézáš cestu zpátky.
(zpátky, zpátky)
MOJE LÁSKA
Je směsí vzteku s něžností.
A ženské tělo, které bezútěšně vadne.
DLOUHOVLÁSKA
Chce slyšet sladký hlouposti...
Tak proč se bojím, že tě žádná nenapadne?
(nenapadne)
Vždyť
MOJE TOUHA
Je jenom kapka dešťová...